|
| |
|
|
Typologie postav v románech na pokračování publikovaných v časopisech pro ženy
Hrudíková, Iva ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Cílem této práce je rozbor a typologie postav v románech na pokračování, které byly publikovány v ženských časopisech v meziválečném období. V průběhu řešení této otázky byly využity metodické postupy kvantitativní obsahové analýzy a kvalitativního rozboru vybraných pěti románů na pokračování. Šetření bylo zaměřeno na sledované období let 1931- 1939. Na základě získaných dat byly nalezeny shodné typy a rysy postav používaných v dobových románech na pokračování. Byly nalezeny i společné aspekty románů, které tvořily primární zdrojový materiál výzkumu. Provedeným výzkumem byl získán podklad pro práci s literárními postavami romantické beletrie. V další fázi došlo k modelování hlavní mužské a ženské postavy, vyskytující se v románech. V rámci těchto modelů byl sestaven i modelový román na pokračování. Dílčí část přinesla i rozbor románů a jejich postav, které byly převedeny do filmové podoby. Práce potvrdila důležitost románů na pokračování, jakožto klíčového útvaru ženských periodik v meziválečném období. Přínosem této práce je zmapování nejčastěji užívaných postav v těchto románech. Seskupení užívaných rysů je možné využít taktéž jako podklad k výstavbě literárních postav červené knihovny a sentimentálních románů. Přínosem je i pochopení důležitosti postav v daných románech, jako klíčového aspektu...
|
|
|
Polarity dívčího románu v české meziválečné próze
Dadáková, Markéta ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proměny žánru dívčího románu v době mezi dvěma světovými válkami. Zkoumá podoby tohoto žánru v závislosti na záměru díla a vztahu mezi textem a jeho modelovým čtenářem. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol; první z nich představuje teoretická východiska a dělí se do dvou částí. Druhá kapitola se soustředí na srovnávací analýzu. První, literárněhistorická část se zabývá životem a literárním životem ženy od druhé poloviny devatenáctého století a představuje žánr červené knihovny i s jejími subžánry; východiskem je především práce Lenderové a Mocné. Druhá teoretická část obsahuje typologii populární a umělecké literatury a kategorie v nich zahrnuté, zejména pak kategorie autora, vypravěče, čtenáře a modelového čtenáře. Tato část vychází zejména z Ecova pojetí literárního díla. Druhá kapitola interpretuje a srovnává vždy dvě povídky českých autorů meziválečné a rané válečné doby. Vybraný text autora náležícího do kánonu umělecké literatury (Benešová, Pujmanová, Majerová) je zde srovnáván s textem autora populární literatury (Hüttlová, Neubauer, Žďárská-Strejčková). Práce představuje spojitosti mezi těmito texty dvojí literatury, soustředí se na polohy, kterými díla umělecké literatury překračují ta z literatury populární a poukazují na jejich vzájemný vliv. KLÍČOVÁ...
|
|
| |
|
| |
|
|
Ženy ženám: Červená knihovna 21.století
Rusmanová, Romana ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na současnou českou literaturu pro ženy psanou ženskými autorkami, a to zejména z hlediska čtenářů jejího dominantního žánru, červené knihovny. Cílem je popsat, jak dané autorky pracují s tradičními schématy žánru, nakolik realizují tradiční narativní schémata a jak tato schémata vnímají čtenářky preferující tento žánr. , Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části jsme popsali stručný vývoj žánru jako součásti populární literatury a jeho charakteristické rysy. Základem výzkumné části je sociologické čtenářské šetření rozdělené na kvantitativní a kvalitativní. V kvantitativní části jsme provedli širší čtenářský průzkum formou dotazníků. Kvalitativní část je založena na analýze děl vybraných autorek, kterou jsme vedli pomocí volného hloubkového rozhovoru s úzkým okruhem respondentek. Tímto způsobem jsme analyzovali knihy Otcomilky od Simony Monyové, u knihy Bestiář od Barbary Nesvadbové a Tajné knihy Ireny Obermannové. Klíčová slova: současná česká literatura, červená knihovna, próza, čtenářský výzkum, Simona Monyová, Barbara Nesvadbová, Irena Obermannová Abstract My Diploma thesis is devoted to contemporary Czech literature for women. This type of literature write czech womens authors. We analyze this literary genre (women's fiction) in...
|
|
|
Analýza recepce knižní trilogie Fifty Shades a filmové adaptace jejího prvního dílu
Jirková, Beáta ; Krobová, Tereza (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Cílem této práce bylo analyzovat recepci knižní trilogie Fifty Shades a filmového zpracování jejího prvního dílu ze strany ženského publika - žen, které měly na knihy a/či film jak pozitivní, tak negativní názor. Práce usilovala o vytvoření obrazu o základních způsobech recepce tohoto fenoménu a jejich vztažení k mediálnímu a veřejnému diskurzu o trilogii. Zvolené výzkumné otázky se zaměřovaly zejména na motivace žen k přečtení knih a/či zhlédnutí filmu, jejich přístup k trilogii, význam samotné četby a/či sledování a hodnocení trilogie. Součástí práce bylo také srovnání obou skupin čtenářek/divaček z hlediska všech zmíněných otázek a propojení těchto otázek s mediálním a veřejným diskurzem o Fifty Shades. V rámci realizovaného kvalitativního výzkumu bylo provedeno celkem 13 individuálních polostrukturovaných rozhovorů se čtenářkami a divačkami Fifty Shades. Získaná data byla analyzována prostřednictvím metody zakotvené teorie (zejména použitím otevřeného a axiálního kódování). Výsledkem provedené analýzy je popis dvou odlišných způsobů recepce a intepretace Fifty Shades, které mimo jiné vypovídají o přetrvávající existenci ambivalencí obsažených v romantických fikcích pro ženy. Analýza dat rovněž odhalila specifický vliv mediálního a veřejného diskurzu o trilogii na celkový přístup žen k Fifty...
|
|
|
Problém adaptace děl tzv. červené knihovny do filmové podoby
Rabová, Anna-Marie ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
Cílem této práce je popsat vztah literárního textu červené knihovny a jeho filmové podoby. Přistupujeme k žánru červené knihovny jako k podžánru populární literatury a jako takový ho charakterizujeme. Dále zmiňujeme různé teorie adaptace, zvláštní pozornost věnujeme teorii Lindy Hutcheon. Na základě vymezení žánru červené knihovny a vhodné teorie adaptace přistupujeme k samotné komparaci vybraných románů Maryny Radoměrské a jejich filmových přepisů. Sledujeme, do jaké míry je tato adaptace věrná své předloze, zda vůbec mohla být věrná a zda uspokojila diváka tolik jako literární předloha. Klíčová slova: červená knihovna, adaptace, film, Maryna Radoměrská.
|
|
|
Typologie postav v románech na pokračování publikovaných v časopisech pro ženy
Hrudíková, Iva ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Cílem této práce je rozbor a typologie postav v románech na pokračování, které byly publikovány v ženských časopisech v meziválečném období. V průběhu řešení této otázky byly využity metodické postupy kvantitativní obsahové analýzy a kvalitativního rozboru vybraných pěti románů na pokračování. Šetření bylo zaměřeno na sledované období let 1931- 1939. Na základě získaných dat byly nalezeny shodné typy a rysy postav používaných v dobových románech na pokračování. Byly nalezeny i společné aspekty románů, které tvořily primární zdrojový materiál výzkumu. Provedeným výzkumem byl získán podklad pro práci s literárními postavami romantické beletrie. V další fázi došlo k modelování hlavní mužské a ženské postavy, vyskytující se v románech. V rámci těchto modelů byl sestaven i modelový román na pokračování. Dílčí část přinesla i rozbor románů a jejich postav, které byly převedeny do filmové podoby. Práce potvrdila důležitost románů na pokračování, jakožto klíčového útvaru ženských periodik v meziválečném období. Přínosem této práce je zmapování nejčastěji užívaných postav v těchto románech. Seskupení užívaných rysů je možné využít taktéž jako podklad k výstavbě literárních postav červené knihovny a sentimentálních románů. Přínosem je i pochopení důležitosti postav v daných románech, jako klíčového aspektu...
|
host ::
RSS.